>>>REKLAMY do rubriky a kopíruj s klikačkou!

Georg's birthday

10. dubna 2011 v 0:29 | Miko.TaMpEr

omlouvam se dělala jsem to teď narychlo takže :D pozdějc dneska (až se vzbudim :D) to asi předělam :D
Takže.. tohle je k jedný slečně do soutěže, měli jsme zadaný čtyři slova se kterejma jsme měli napsat povídku. Rovnou jsem se do toho pustila a mam to i hotový. Nepovažuju to za žádnou úžasnost, bylo to psaný opravdu akorát narychlo. Je to po dlouhý době co zase něco píšu a zveřejňuju to tady. Ani si nepamatuju kdy naposledy jsem tady zveřejnila nějakou svojí povídku. No to je jedno. Kdo bude chtít koukne se pod perex, kdo nemá zájem ať se ani nekouká. Mimochodem.. je to povídka s TH, takže... pokud je nemáte rádi ani si celej článek nerozklikávejte ^^'


Georg
Narozeniny
Setkání
Obejmutí
slova který jsme měli použít v povídce

31.3. 2010

"Georgu sakra, vstávej!" Zabušim na dveře jeho pokoje se smíchem. Ať mi neřiká že chce prospat svoje narozeniny, to mi neudělá. Jak to tak vypadá tak přesně to ale dělá a hodlá v tom i nadále pokračovat. Když chci začít znova bušit tak se otevřou dveře a vykoukne z nich rozespalej Georg.
"No konečně, už jsem myslel že nevylezeš Hagene," zasměju se a odstrčim ho ode dveří abych mu mohl vlízt do pokoje.
"Co mě vůbec budíš?" Zamžourá a jde si zase lehnout do postele. No tak jako to ne. To snad nemyslí vážně? Dnešek začíná bejt čim dál tim horší.
"Neřikej že nevíš co je dneska za den," ušklíbnu se.
"Ne, a ani mě to nezajímá. Co mi teda chceš?"
"Kruci Hagene, neřikej mi že fakt nevíš co je za den?" Ne a ne a ne. Musí to vědět!
"Jo vim, je třicátýho prvního března a co jako?" Že by mu už začlo svítat?
"A..?"
"A... zejtra je apríl?"
"A..?"
"Dál už mě nic nenapadá." Zívne a přikreje se. Proboha co si včera dal, že neví o svejch narozeninách.
"Je ti 24, Hagene." Oznámim mu s úsměvem na tváři.
"Zejtra? Sakra od kdy slavim na prvního apríla?" Poškrábe se ve vlasech a podívá se na mě. Jenom se plácnu do čela.
"Nikdy si neslavil na apríla, pokaždý si slavil třicátýho prvního března. V ten den si se narodil."
"Počkej, ale třicátýho prvního je dneska nebo ne?"
"No konečně, že ti to trvalo chlape," zasměju se a obejmu ho.
"Sakra, já jsem starej," zakroutí hlavou se smíchem a sedne si. "To by chtělo ale dneska uspořádat pořádnou párty nemyslíš?"
"Proto jsem sem přišel, Bill je nedostupnej. Ani nepřespával dneska doma, nevim co to do něj vjelo. Doufam že je ale v pořádku."
"Tome, seš na svym dvojčeti až moc závislej, nech ho bejt, určitě bude v pohodě. Užívej si života jako já!"
"Já si života narozdíl od tebe užívam, aspoň celej svuj život neprochrápu." Zasměju se a uhnu před dobře mířenym pohlavkem.
"No, co kdyby jsme šli připravit oslavu a obvolat nějaký lidi?"
"Jdi zatim obvolat lidi, a zavolej tomu Billovi, jdu udělat hygienu." Nevinně se usměje a než se stihnu nadechnoout k další odpovědi je pryč. Skvělý. Povzdechnu si, opustim jeho pokoj a jdu obvolávat. První zavolam Billovi, ten mi to tentokrát zvedne.
"Ahoj, můžeš mi říct kde si přes noc prosimtě byl? Měl jsem o tebe strach."
"Tome, sice jsem tvoje dvojče chápu že o mě máš strach ale nechal jsem ti vzkaz, a ještě jsem ti včera v noci říkal že nebudu doma."
"Ne to si teda neřikal, a žádnej vzkaz nikdy nebyl." Ušklíbnu se. Jedinný místa kde jsem ale dneska byl byli koupelna a Georgův pokoj. Plus samozřejmě můj.
"Vzkaz jsem ti dal na stůl, ještě jsem ho psal červenym fixem. Nemůžu za to že jsi hold slepej, měl by sis začít na oční. Proč mi vůbec voláš?"
"Tam ale taky nic nebylo," fňuknu. Popravdě, na stůl jsem se ani nepodíval. "Volám ti proto jestli dorazíš na narozeninovou párty Georga."
"Neboj se, budu tam. Jenom ještě někoho přivedu." Povzdechnu si když uslyšim něčí hlas v pozadí. To bude asi ten někdo koho se chystá přivíst. Ještě chvíli s nim povídam po telefonu, a nakonec hovor ukončim a jdu obvolávat další lidi. Každou minutou se čas přibližuje k sedmý hodině večer. Někdy teď má dorazit, Bill. Když mi někdo poklepe na rameno tak se otočim a obejmu svýho brášku. Přece jenom jeden den je dlouhá doba, měl jsem o něj strach.
"Rád bych ti někoho představil Tome," usměje se a já si všimnu o něco vyššího blonďáka za nim.
"Andy to je Tom, moje dvojče, Tome, tohle je Andy můj.. přítel. Myslím že si budete rozumět, já si musim pro něco skočit ještě ale." Usměje se a odběhne pryč. Já jenom zíram na Andyho s pootevřenou pusou. Bill se mi nikdy nezmínil o tom že má přítele, a ani nevim kde se setkali. Nakonec všechno dopadlo tak jak mělo. Georg si oslavu náramně užil, musel jsem ho dotáhnout i do postele. Ráno to bylo jako pokaždý. Přinýst prášek na hlavu, a nechat ho spát.

Pozn.: sami vidíte že nic úžasnýho to neni ale taky.. psát cca. půl hodinu před půlnocí, kdy se vám skoro přivíraj oči už to neni nejlepší nápad. Div jsem tady nad tim neusla :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni že jsi tu byl

:-)KLIK:-) 100% (957)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama