>>>REKLAMY do rubriky a kopíruj s klikačkou!

1# drabble for Mizuki

14. května 2011 v 15:10 | Miko.TaMpEr |  Drabble
Drabble pro: Mizuki
Postavy: Shin/Kiro (Cinema Bizarre)
Počet slov: min. 400
Slova: hrnek, koberec, kotě
By: Miko.TaMpEr

Tak Mizuki mě poprosila abych jí napsala drabble, dala mi i zadání. Celkově jsem na to měla hodinku (a pár minutek). Líbilo se jí to, a já vám to sem dávám aby to tady nestálo, nevím totiž kdy sem něco znovu přidám (pravděpodobně dneska :D)


"Kiro?" Zavolam ode dveří. Přišel jsem z práce, bylo zamčeno a mě absolutně nenapadá kde by ten prcek mohl bejt. Místo toho abych se šel podívat po Kirovi, prvně zajdu do kuchyně, připravím si hrnek a uděám si do něj kafe. Možná šel Kiro nakoupit.

"To je víc než možný," šeptnu si pro sebe když otevřu lednici, která je poloprázdná. Kdyby šel ale nakoupit tak by mi tu napsal vzkaz. Možná zapoměl, možná je na mě naštvanej. Nevím. Netuším.

Meow. Sakra, a tohle je zase co? V žaludku mi nemňouká nebo snad jo? Ne. V žaludku mi může jenom kručet, je vyloučený aby tady něco mňoukalo. Jak mě mohlo napadnout že tady něco mňou -Meow- ká. Ale tak tohle už se mi nezdálo, tím jsem si jistej. Kiro má vlastně na zvonění na mobilu mňoukání, to mu bude asi zvonit mobil, přece tady neni někde v krabici schovaný kotě. On mi občas stačí Kiro, a to dosatečně, i když on neni kotě, jako spíš něco mezi kotětem a lvíčkem. Povzdechnu si, neviděli jsme se od rána, a mě se po něm už stejská. I po jinejch věcech teda, ale ty radši na ňákou dobu odsuneme jinam. Někam do... dálky.

Znova si povzdechnu, vezmu si svůj hrníček kafe, a jdu s ním do obýváku. Ještě potřebuju udělat něco do školy. Že já vůbec do tý školy chtěl chodit, takhle tam musim bejt v pět hodin večer, a většinou tam jsem tak do sedmi.Dvě hodiny to zase neni moc, ale záleží to i někdy na jinejch věcech. Přijdu domů z práce, zasednu k 'úkolům', do školy, pak do ní i jdu, a s Kirem se vidim akorát večer, kdy ani jeden z nás nemáme na něco náladu.

Buď já nebo on. Kolikrát jsme se pohádali že on chtěl a já ne, kvůli tomu že jsem byl vyřízenej, ještě on by mě unavil. Ne že by mi to nechybělo, chybí ale tak volno skoro neni, a vyřízený jsme často.

Položim si hrníček na stůl a zapadnu do sedačky. Jsem tak unavenej.

Meow.

Zase? Otevřu oči a podívam se ke dveřím ze kterejch se přikutálý až přede mně na koberec, kotě.

Nadzvednu obočí. Od kdy máme koťátko. Zakroutim hlavou, a natáhnu se pro tu malou černou kuličku a zvednu si jí do výšky mejch očí.

"Ahoj," usměju se po chvilce na koťátko, a položim si ho do klína. Sice nevim jestli to je pan kocour, a nebo paní kočka. No teda spíš slečna. Takový malinký klubíčko, chlupatý.
"Kde ses tu vzala?" Pousměju se. Zatímco jí hladím v kožíšku , si všimnu plyšový čelenky s kočičíma ušima. Dnešek mě překvapuje už od tý doby co jsem vstoupil do dveří. Chytnu si černý klubíčko, a vydam se pro ty plyšový ouška.

"Nejdřív se ke mě přikutálí kotě, teďkon tady jsou plyšový kočičí ouška," zakroutim hlavou a nasadim si je. Nechce se mi je tady jenom tak nechávat, a jsou bílý. Sice by se hodili spíš černý ale nevadí, bílá taky neni špatná. Pokud se nemýlím tak i znamená nevinnost, a já jsem takový, jak to říct.. neviňátko.

Ne to o sobě nemůžu říct, nejsem neviňátko, akorát v případech kterejch neni hodně. Měl bych tomu klubíčku najít nějakou misku, a nalejt mu mlíčko. V pokoji mam někde schovanou mističku po Blacky. Byla stejná jako tahle, akorát byla o něco větší. Vezmu jí zase do náruče, a vyjdu s ní do druhýho patra k sobě do pokoje, akorát se zarazim když otevřu dveře a všimnu si bílý kštice u mě v posteli.

"Kiro?!" Nadzvednu obočí, to se mi musí snad jenom zdát! Já bych čekal jak blbec furt dole, a on by si tady hověl v mý posteli? Tak to jako ne. Přejdu ke svojí, no teda spíš naší posteli a sednu si na ní.

"Víš že to je moje postel?"

"Víš že je to naše postel?" Oplatí mi to se smíchem, a já ho polechtam, jakmile pustím číču.

"Prcku," vypláznu na něj jazyk a na chvíli ho necham. Hele, tady je další kotě. Moment, to už jsou dvě. No nevadí, nehodlam se tim teď zabejvat, myslim že mam něco jinýho na práci.

"Provokatére," dá mi pusu na nos a zasměje se. Já akorát zakroutim se smíchem hlavou a plácnu sebou do postele vedle něj.

"Proč mam vůbec ty ouška na hlavě?" podívam se na něj a pak na jeho ouška. "Dobře, proč je oba máme?"

"Chtěl jsem aby jsme si zahráli na koťátka," usmál se a podíval se jak si dvě klubíčka hrajou.

"Takže to znamená že budeme i... no ty víš co... jako kočky?"

"Myslim že to je jedno, ty neumíš ani jedno," zasmál se a já ho na oplátku začal lechtat. Tohohle jsem ho mohl ušetřit kdyby si nepřidal tuhle poznámku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni že jsi tu byl

:-)KLIK:-) 100% (957)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama