>>>REKLAMY do rubriky a kopíruj s klikačkou!

You're Beautiful

18. května 2011 v 12:56 | Miko.TaMpEr |  One-shot
Written by:Miko.TaMpEr
Betaread: Janule
Title: You're Beautiful

Na TWC blogu měla tahle povídka poměrně hezký ohlasy (těm co komentovali se líbila, a svojí povídku jsem našla i ve třech nejnavštěvovanějších článcích :)), tak jí dávám i sem :)
Kdo nemá rád TWC, tak ať to ani nerozklikává ;)


Stál v metru a čekal než přijede jeho metro. Přejížděl pohledem po lidech postávajících kolem něj, nakonec se zastavil pohledem až na jednom. Vypadal jako dívka, a přesto to byl chlapec. Oči orámované černou tužkou, černé stíny, řasenka, troška lesku na rty. Měl na sobě delší kabátek tmavší barvy, uplé džíny, a boty na nízkém podpatku. V prvních chvílích se mu ani nechtělo věřit že je to opravdu člověk, myslel si že je to anděl, akorát jedna věc mu chyběla. Křídla. Opravdu byl jako dívka, a anděl zároveň. Anděl v černém, proč ne? Vrátil se pohledem zpátky k jeho obličeji. Usmál se na něj, a on místo toho aby mu úsměv opětoval na něj dál jenom zíral, nakonec ho něco v duchu nakopnulo a on mu úsměv oplatil. Měl nádherný oči, hnědý, i přes tu dálku je mohl vidět, byli dokonalé. Dokázal by se v nich utápět celý den, a celou noc. Nikdy nevěřil na něco jako 'láska na první pohled', o to víc se obával. Teď si ověřil že láska na první pohled opravdu existuje, co by jinak tohle bylo? Netušil.

Vydal se směrem k nim, když procházel míjeli jsme se pohledem, a usmáli se na sebe. Tom si ani nehrál na machýrka, jako to dělal skoro před každym. Neuvědomoval si to, ale tentokrát byl přirozenej. Na nic si nehrál, byl pouze Tom. Né žádnej Tom machr, a podobně. Musel zachytit že je z něj Tom totálně na větvi. Neznali se, a i tak to byla láska. Co jiného by to mohlo být? Jeho chvilkový pobláznění vypadá jinak, rozhodně ne takhle. Byl si jistý že to je naposledy co se vidí, proto si tu chvíli kdy se jejich pohledy střetli užil. Oba si jí užili, někde v hloubi duše tušili že už se znovu neuvidí. Sice doufali že se jednou znovu setkají, ale ta šance byla minimální. Na 99 procent, bylo jasné že se neuvidí. Už nikdy, znovu.

Zblízka byl ještě krásnější než z několika metrové dálky, byl dokonalý, to by uznal každý. Ty dva chlapce jste ani nemuseli znát aby jste viděli že i tak mezi nima přeskočila jiskra. Usmáli se na sebe a Tom si pak šel dál svojí cestou, jeho metro přijelo, odjížděl.

Tom jezdil metrem i nadále, marně doufajíc že by se mohli znovu setkat, nikdy se tak nestalo. Tom od té doby záhadného chlapce neviděl. Začal si myslet že je blázen, a že se mu černovlasý anděl pouze zdál. Když ale po několika dalších dnech kdy už nedoufal že se s ním potká, šel z metra rovnou do místní kavárny, kde si objednal latté, a posadil se všiml si černovlasého chlapce, vstupujícího do kavárny. Zamrkal jestli se mu to náhodou nezdá, ale když se znovu podíval chlapec tam furt byl. Štípnul se, a on tam furt byl, dokonce si ho všimnul a mířil si to k němu.

"Ahoj," ozval se tichý hlas nad ním, a následně si jeho majitel sednul naproti jemu. "Potkali jsme se už v metru pamatuješ?" Prolomí ticho černovlásek. Nejenom že vypadá dokonale, on má i dokonalej hlas.

"A-Ahoj, jo pamatuju se. Na to se nedá zapomenout." Usmál se na něj, a podíval se na servírku která černovláskovi donesla vídeňskou kávu.

"Uvědomil jsem si že jsem se ti ještě nepředstavil, jsem Tom, a ty?" Představil se, a usrkl ze svého latté.

"Bill, těší mě .. Tome," Oplatil mu úsměv, a Tom se začal culit ještě víc. V kavárně místo pár minut proseděli několik hodin, a povídali si. V téhle kavárně se setkávali denně, a pokaždé to bylo stejné. Povídali si, při jejich poslední schůzce pozval Bill, Toma k sobě domů. Ten to s úsměvem přijmul. Jakmile dojeli k Billovi zjistil že má nejenom vkus v oblékání, líčení.. ale taky v interiéru domu. Některé malby, které byli na zdech si Bill maloval i sám, ukázal Tomovi i některé z jeho kreseb. V tu chvíli oněměl úžasem. Na jednom z obrázků byli dva malý chlapci, byli si podobní jako vejce vejci. Tom tipoval že na obrázku byli dvojčata.

"Kreslil jsem to podle fotky, maminka mi říkala že mám dvojče. V první chvíli jsem se ho pokoušel najít, bezúspěšně. Už ho nenajdu, pokud jsem ho nenašel doteď." Zašeptal, a Tom ho obejmul.

"Proč ztrácíš tu naději? Třeba tu někde je, nevzdávej to. Jednou své dvojče najdeš, věř mi." Kdyby Tom v tu chvíli věděl jakou má pravdu. Že on je jeho ztracené dvojče, že tu teď objímá svého brášku. Nevěděl to.

"Máš pravdu, jednou... ho najdu. Uvidím svoje dvojče znovu, po tolika letech. Pokud ho najdu, už nikdy, nikdy nikomu nedovolím aby mi ho vzal."

"Takhle se mi líbíš víc Billy," usmál se na něj Tom, a dal mu malou pusu do vlasů. Ani si to neuvědomoval, dělal to, co si myslel že je správné.

"Jseš úžasnej, Tomi," šeptnul a pohladil Toma po tváři. Ten se usmál, a přidržel si jeho ruku na svojí tváři. Buď to udělá teď a nebo to neudělá už nikdy. Pomalu se sehnul k Billovi, cítil jeho horký dech na svých rtech. Přivřel oči, naklonil hlavu do strany a přitiskl se svými rty na ty jeho. Bylo to jak elektrický šok. Nikdy netušil že i tohle malé spojení rtů bude takové. S holkou to takové zdaleka nebylo.

První kdo se rozhodnul udělat další krok, byl Bill. Obkroužil mu jazykem rty, a vpil se do nich. Tom si položil ruce na Billovo boky, a začal je jemně třít. Bill omotal ruce kolem jeho krku.
Po několika minutách, se odtáhnul a usmál se na něj. Bylo to až moc dokonalý aby to byla pravda, ale pravda to byla. A on nespal.

"Nechceš tu dneska zůstat? Je pozdě, aby si šel domů."

"Nemám tady ale nic na spaní."

"U mě ve skříni se něco najde," usmálo se na něj to černovlasý stvoření.

Několik týdnů to bylo jako kdyby se všechno opakovalo. Chodili spolu dál do kavárny, povídali si, a většinou skončili zase doma. Buď u Billa a nebo u Toma. K ničemu nikdy nedošlo, Tom nespěchal. Nebyl na to zvyklej, když někoho chtěl tak se s nim nepáral a vzal si ho, jeho ne. Chce ho, ale chce počkat až nadejde ta pravá chvíle.

"Nikdy jsem ti to neřekl Bille, ale... jseš nádhernej. Na lásku na první pohled jsem nikdy nevěřil, ale v tom metru se to stalo. Okouzlil si mě. Byl si jako černovlasý anděl, chyběli ti akorát křídla. Někdo tam nahoře, mi tě sem musel poslat. Furt se mi nechce věřit že se mi nezdáš. Je to až moc dokonalý aby to byla pravda-"

"Sakra, Tome, mlč!" Umlčí ho Bill a on se na něj akorát ublíženě podívá.

"Nechci to rozebírat. Ne teď. Promiň Tome," šeptnul Bill, a znovu zvedl pohled aby se setkal s jeho hnědýma studánkama. V tu chvíli si všimnul mateřského znamínka na jeho tváři, natáhnul ruku k jeho tváři a prstem přejel po znaménku.

"Tomi," zašeptal a objal ho. Tak dlouho své dvojčátko hledal, a teď ho našel. Začli se mu spouštět z očí vodopády slz. Slz štěstí. Našel ho, on ho našel! Po tolika letech, kdy už dávno přestal doufat.

"Našel jsem tě Tomi. Tak dlouho jsem tě hledal, a našel jsem tě. Jakto že jsem si toho nevšimnul dřív?" Zvednul hlavu černovlásek a podíval se dredáčovi do očí.

"O čem to tady mluvíš?" Nepochopil ho, musel si o Billovi myslet že je to vyšinutej blázen, kterej by měl skončit v blázinci.

"Bráško," zašeptal akorát Bill, a přitisknul se do jeho teplé náruče. Mužské, ale přesto něžné ruce ho v tu samou chvíli objali. Teď už nebyl akorát Bill ten, který tady plakal.

"T-Tomi, o-mlouvám se ti. Já. Ani jsem nepoznal svoje vlastní... dvojče."

"Ššš, Billy," šeptnul tom, a položil se i s Billem na jeho postel. Věděl že by neměl, že incest je zakázaný, a mohli by je od sebe znovu oddělit, kdyby se to dozvěděli, v tuhle chvíli byli ale pouze oni, a jejich čistá láska. Bylo to silnější než oni, přemohlo je to. Dneškem, se všechno změnilo, oba to věděli. Budou si muset dávat pozor na to aby na to nikdo nepřišel. Tohle bylo jejich tajemství, který museli udržet v tajnosti, jak nejdýl to jenom půjde. Nejlíp napořád.

"Nikdy nikomu nedovolte, aby vám vzal něco, na čem vám záleží. Koho milujete."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni že jsi tu byl

:-)KLIK:-) 100% (957)

Komentáře

1 báři báři | Web | 24. dubna 2012 v 18:11 | Reagovat

I když twc nemám ráda, tohle nebylo zas tak násilné. Bylo to pěkné :) někdy jsem četla i povídky, kdy to nebylo tak "příjemné" twc čtění :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama