>>>REKLAMY do rubriky a kopíruj s klikačkou!

My Diary

Finally in Prague.

28. července 2012 v 10:22 | Miko.TaMpEr
Konečně můžu s radostí říct, že bydlím v Praze. Po tolika rocích co jsem si přála tady bydlet se můj sen stal skutečností a já si to nemůžu vynachválit. Všechno se mi najednou zdá kousek. Do centra můžu kdykoliv chci a cesta ani netrvá moc dlouho. Rozhodně to není hodinka (či víc) cesty kdy umíráte vedrem v autě (samozřejmě pokud je venku teplo, že ano).
Pokoj mám s balkonem (i když tam moc nejsem, protože mi tam celý den šajní sluníčko a dá se tam vydržet max. 5 minut), bude se ještě malovat, a kupovat nějaký nový nábytek, ale to se snad všechno stihne do konce prázdnin.
U Vltavy jsme našli s tátou předevčírem inline dráhu tak plánujeme, že až budeme mít tady doma už i přivezený kolo (pro mě) a brusle (pro rodiče) tak tam půjdeme. Doufám.

Taky se vám zdá, že ty prázdniny hrozně utíkají? Připadá mi jako kdybych měla skoro půlku prázdnin za sebou a pořádně za tu dobu nic neudělala.

Omlouvám se, že poslední dobou vůbec nepostuju, ale nějak nebyl nápad, nebo nálada. V příštích dnech se to snad zlepší, slíbit to ale bohužel nemůžu :)

Remember me when you're famous

16. června 2012 v 18:34 | Miko.TaMpEr
Nazvěme to článkem z koncertu, protože o tom tento článek bude. Co jsem slyšela a co Andy psal na Twitter Palác Akropolis byl kompletně vyprodaný.

Do dvanácti jsem byla ve škole, a kolem jedné se vyjelo. Jelo se kolem Hotelu Step, a kousek od Modré Vopice kde jsem byla na Blowsight, a co s tím má společného Hotel Step? Byli tam ubytované kamarádky z Francie, se kterými jsem se díky tomu koncertu viděla, a se kterýma jsem strávila většinu dne.

Kolem 14:50 jsme dojeli na místo. Už z dálky byl vidět tourbus, a jakmile se zastavilo na místě všimla jsem si řůžové hlavy a slečna byla až moc podobná Kris, koordinátorce Českého Street Teamu. Po chvilce začali lidi vycházet z Paláce Akropolis a já si všimla Meshi, která hned řekla ať jdu s nimi tak jsem šla. Bouchalo se dětský šampáňo, a zpívalo se Hodně štěstí, zdraví Street Teamu. Díky tomu jsem se tam seznámila s jedním klukem a trochu jsme se zakecaly. Pak přišlo druhý kolo a bouchalo se jiný šampáňo, a to máme i společný ST fotky. Už se těším až je uvidím.

#2daysleft

13. června 2012 v 23:24 | Miko.TaMpEr
#2daysleft

Konečně je to tady z více jak 70 dnů se najednou staly 2 dny a já už se nemůžu dočkat. Těch několik týdnů uteklo jako voda, a tenhle týden se spíš naopak vleče.
Z koncertu se ani nepojede domů, nýbrž k babičce, kde se možná bude dokonce zůstávat. Přemýšlela jsem, že kdyby tomu tak bylo napsala bych bývalé spolužačce a mohli bysme se sejít (po 8 letech, wow!). I když si myslím, že budu ráda když budu jakž takž 'vzhůru' a nebudu kompletně mrtvá. První tři hodiny ve škole, pak se bude vyjíždět netuším v kolik a čekání před Palácem Akropolis až začnou pouštět dovnitř. Ještě budu muset nějak najít pár lidí (nebo alespoň jednu osobu, která bude znát zbytek) se kterýma se tam mám vidět. No hodně štěstí. Buď mám hledat růžovou hlavu, a nebo žirafu s ačkem na krku. Uvidí se koho najdu, pokud je tam vůbec najdu.
Aby toho nebylo málo, tak absolutně nevím co s vlasy. Mám je středně dlouhý, a hustý, a vždycky mi bylo moc vedro, hold budu muset něco vymyslet. Já si asi teď půjdu stříknout růžový tužidlo na místo tý červený (aby vypadala zase červeně), abych to nemusela dělat ráno, protože to se mi pokaždý nic nechce.

Zítra konečně budu mít i já tričko. Jupí jéj. Dostávali ho už v pondělí (ti co nejsou v Itálie nebo nechyběli), ale já ho dostanu až zítra, protože jsem chyběla. Těším se. Už bylo na čase aby přišly. Vlastně oni přišly už v pátek odpoledne, kolem půl druhý, ale to je dostala akorát jedna z holek, aby nám ho akorát ukázala jak vypadá, a zbytek měl smůlu.

Mimochodem lak od Essence s číslem 98 - Walk on Air má absolutně nádhernou barvu (velké odběhnutí od tématu).

Omlouvám se za neaktivitu, ale na ten blog pořádně nemám náladu. Ani nevím co přidávat. V sobotu nebo v neděli (a nebo přes týden) čekejte nějaký ten článek z koncertu, nebo fotky. Jedno nebo druhé (a nebo obojí) se tu snad objeví.

Dobrou a pokud jedete na BVB tak se tam možná někde uvidíme.

Something

7. června 2012 v 18:29 | Miko.TaMpEr
Protože jenom talent jako já, si může polejt foťák když se vylejvají čaje ze skleniček po skončení olympiády pro školky. Neuvědomila jsem si, že skleničku mám ve stejný ruce jako foťák, švihla před sebe, foťák se na ruce automaticky tedy 'zhoupnul' dopředu a víc čaje skončilo na foťáku než v trávě. Samozřejmě mě to nasralo, a furt mě to sere, protože ten foťák něco stál a nemám ho ani .. čtyři měsíce. Někdy si říkám, že jsem doslova na zabití.

Od pondělí jsme spojený s vedlejší třídou, protože lidi z obou tříd jeli do Itálie, tak jsme spojení. A víte co, nevadí mi to. Pořádně se neučíme, akorát na matice. Dneska jsme ještě ke všemu začínali až ve tři čtvrtě na devět, protože jsme dělali olympiádu pro školky, a končili ve dvanáct. Oproti minulýmu roku jsem se nespálila, ale přece jenom jsem se trochu opálila. Jsem ráda, že bylo hezky, sice mi chvílema bylo blbě na tom sluníčku, ale přežila jsem to.
Včera se z matiky psal takový 'mini test' z matiky. No dva, jeden měl čtyři 'otázky' a druhý tři. Ten první bych měla mít za jedna, a ten druhý za tři nejhůř. Jupí. V tuhle chvíli mi to hodně pomůže, nebo si to alespoň myslím.
Zítra píšu z dějepisu, 2. světovou válku, spolu s kamarádkou. Bojím se toho, protože jestli to dopadne blbě, tak mi to samozřejmě hne s průměrem a to já teď opravdu nepotřebuju. Potřebuju dostat alespoň za tři, abych ten dějepis vylepšila. Haha. To bude ještě zajímavý.

18. června mě čeká cesta na GAPE. Rozřazovací 'zkoušení' z angličtiny aby se vědělo jestli mě pak v září dát na angličtinu do tý třídy se slabšími žáky, nebo s těmi 'lepšími' nebo jak to říct. Bude se to skládat z ústního i písemného zkoušení tak jsem zvědavá.

The way I feel

3. června 2012 v 13:47 | Miko.TaMpEr
Nejlíp strávený večer? Na koncertu, a nebo sledováním livestreamu z Rock am Ringu. Včera šel livestream z Rock am Ringu (stejně jako předevčírem, a dneska) a já se dívala. Hned po sobě hráli Linkin Park a Billy Talent, a od jedenácti až do jedný Metallica, kterou jsem si nesměla nechat ujít. Což se mi zatím pokaždé podařilo (jsem šikovná no). Metallicu jsem si samozřejmě užila, i když jsem tam nebyla.

Minulý čtvrtek jsme se fotili, a tenhle čtvrtek přišli fotky. Já je budu mít ale asi až v pondělí, od středy jsem chyběla, ale jednu fotku jsem už viděla díky tomu, že jí spolužačka dala na facebook. Máme dvě společný, jedna je taková ta 'normální' kde stojíte jak sloupy, či jenom sedíte, druhou máme bez učitelky, takovou, že děláme 'kraviny'. Tu jsem zrovna viděla. Pak mám ještě skupinkovou a kamarádkama a kamarádem, a ještě fotku sama. Jako skoro každý rok heh. Trička samozřejmě nemáme, protože nastali problémy, a nevím jestli se to nakonec neobjednávalo od jiný firmy, ale tak doufám, že dorazí včas. Teď ve čtvrtek budeme pořádat olympiádu pro školky. Neví se jestli se bude dělat venku nebo v tělocvičně, podle toho jaký bude počasí. Už se těším. Dělali jsme to i minulý rok, a to se mi i podařilo se šikovně spálit. Budeme tam od nějakých třičtvrtě na devět, jenom do dvanácti takže o důvod víc se těšit.

Drážďany

8. května 2012 v 23:06 | Miko.TaMpEr

Před necelými dvěmi hodinami jsem se vrátila domů z celodenního výletu do Drážďan. Neskutečně mně bolí nohy, a pokud jsem nenachodila minimálně pět kilometrů tak už nevím. Každopádně to stálo za to. I počasí se nám vydařilo, možná bylo až moc teplo, ale přežilo se to, a to je hlavní. Nemám nějak náladu na kecavou tak spíš naházím fotky a bude to ^^.
Koupila jsem si tam v Claire's náramek, plus lak na nehty (který má úžasnou barvu), v New Yorkeru tričko, pak boty vhodný do teplýho počasí a neskutečně levný obal na iPod v Media Marktu. Chudáček, až po pěti měsících je v nějakém krytu.
Celkově tam bylo nádherně a já už se nemůžu dočkat až tam pojedeme znovu. Což by mělo být už příští týden, a nebo příští měsíc (jupí).
Mám víc fotek, ale jsou spíš osobní. Nejsem na nich jenom sama, a přece jenom se mi zrovna ty fotky nechce zveřejňovat zrovna tady.

After more than 10 years

1. května 2012 v 23:31 | Miko.TaMpEr
V sobotu jsem po více jak deseti letech viděla svou tetu, strejdu a 'malinkou' sestřenku, která zdaleka tak malinká jak jsem si jí pamatovala, nebyla. Když jsme se viděli naposledy mohli jí být tak tři roky, teď je mezi námi pětiletý rozdíl a i přesto, že jsem jí viděla před tak dlouhou dobou připadalo mi jako kdyby se ani trochu nezměnila.

Ani netušíte, jak jsem byla ráda, když mi řekla, že si mě pamatuje. Že si pamatuje, jak jsme vozili u babičky na zahradě zelený kočárek a v něm vozili pejska. Něco co jsem si já na rozdíl od ní nepamatovala. Je hrozně hezký, když víte, že si Vás vaše sestřenka pamatovala, i když jste se neviděli tolik let. Vyrostla v krásnou milou a šikovnou slečnu. Od nějaké druhé třídy dělá aerobic závodně a je v něm i úspěšná. Doma jí visí několik desítek medailí, byla v mistrovství ČR odkud jich taky pár má, a já jsem na ní neskutečně pyšná. Je to moje malá úžasná sestřenka :')

Teta se strejdou se ani trochu nezměnili. Připadalo mi, že i po tolika letech vypadají furt stejně. Překvapilo mě, když jsem u strejdy i po takové době viděla, že má furt piercingy a nesundal je. O tom jak jsem byla unešená z jeho tetování ani nemluvím.

Počasí bylo nádherné, možná i víc než jen to. Ještě než jsme vyjeli, jsem si byla koupit jednu košili, ze které jsem nadšená. Stála dvě stovky a nějakou takovou jsem hledala už nějakou dobu. Když jsme přijeli, tak se samozřejmě chvíli čekalo, než přijede sestřenka od kamarádky a šlo se na pouť, kde jsem na ničem nebyla. Nějak jsem ani neměla zájem. Když se šlo zpátky, dostala jsem jeden přívěšek na památku se sovičkou, který jsem si šikovně zapomněla u nich doma, spolu se sluchátky. Popravdě připadalo mi, že se tam upeču. Asi bych měla začít nakupovat oblečení i v jiné barvě než převážně v černé.

Když se jelo zpátky tak se to vzalo přes Prahu, já konečně po několika měsících měla něco ze Starbucks (karamelové frappucino s kávovou příchutí), které příjemně zchladilo. Když jsme přijeli domů, byl už večer, a jelo se ještě na benzínku, kde k mému překvapení stála bílá krasavice Audi R8, kterou jsem si musela několikrát vyfotit O:). Já teď samozřejmě budu končit, ještě se musím na něco kouknout do zeměpisu, na projekt, tak se na to rychle kouknu a asi půjdu do hajan.

A jak tak koukám, opět jsem se nějak rozepsala i když jsem to v plánu vůbec neměla. Plus jsem fotila hodně na iPod tak někdy v budoucnu můžete čekat nějaký fotky z iPodu, a nebo ty, který mám na Instagramu :)

Better than I know myself

23. dubna 2012 v 18:27 | Miko.TaMpEr

Zdravím :)

Tentokrát spíš trochu 'narychlo', zítra jsem ústně a písemně zkoušená z fyziky z celý akustiky a zdá se mi, že nic neumím. Takže sešit budu muset co nejdřív otevřít, a kouknout se na to.

Víte co nemám ráda? Když se s učitelkou na matematiku domluvíte ještě s vaší kamarádkou na doučování po škole, od 13:55 stepujete před její třídou 20 minut, pak vás jiná učitelka seřve, ať jí jdeme hledat, a nakonec zjistím že ve 13:50 odešla. Nechápu proč nám to nemohla říct. Domluvený to bylo od pátku, já se konečně dokopala jít ně nějaký to doučování po dlouhý době, a ještě jsme to po matematice učitelce řekli. Bylo to hrozně milý od ní. -.- Zrovna když bych ráda měla něco vysvětleno, protože se z toho zítra píše. Hah, smůla. Poraď si sama Mikíto.

Alespoň jsem si za těch dvacet minut čekání na učitelku v automatu koupila Skittles, a dojedla Bebe sušenky, který jsem si koupila před třetí hodinou.
Sice jsme s kamarádkou šli do kantýny, ale po zjištění, že nemají vůbec pečivo, jsme to radši otočili, ona si rozměnila 50 korun a šli k automatu.
Kromě toho, že jsme šli do automatu jsme si ještě dvaceti minutové čekání zpříjemnily cvičením s 'botama' v rukách, a tancováním po chodbě. Jo bylo to fajn.

Jedna z mých spolužaček a kamarádek se mi poslední dobou mění v maličko namyšlenou a věčně uraženou slečnu. Argh. Nesnáším namyšlený slečny. Bohužel jich po tomhle světě chodí až moc.

Nechápu proč musím mít takový 'štěstí'. Když se nic neděje, a není co fotit tak si do školy foťák beru. A když si myslím, že se dít nic nebude tak bum a najednou je toho maximum, a já samozřejmě nemůžu fotit, že.

Jinak abych se taky dostala od tématu 'škola, škola, škola'. Dneska bylo krásný počasí, že? :3 Nepršelo nic, do školy jsem jela až na devátou, protože z tělocviku mám uvolnění, a byla jsem schopná jít v mikině. Když se šlo ze školy, tak jsem v pohodě už mohla jít dokonce v tričku. Miluju dny jako tenhle. A někdy teď by mělo být 27°C z čehož, jsem nejvíc happy :3

Před několika dny jsem začala cvičit 'Jillian Michaelis 30 Day Shred: Level 1'. Nikdy jsem necvičila tak ráda jako právě teď. Sama se divím, že jsem se do toho dokopala, a poctivě cvičím (dobře, jednou jsem to vynechala - v sobotu, protože mamka měla volno a já si s ní prostě chtěla povídat). Dneska jsem cvičila už 6. den, takže mně brzo čeká přestoupení k levlu 2. První dva dny, no vlastně tři jsem umírala. Pořádně jsem nemohla ani chodit jak mě bolely lýtka, ale teď? Už je to v pořádku, zvládnu víc než ten první den, a nohy ani trochu nebolí. Teda bolí, samozřejmě, ale není to tak, že by mně bolely lýtka když jdu. Jsem ráda, že jsem schopná chodit normálně, a i chodit ze schodů a do schodů normálně. První dny jsem chodila jako kačer.

Dneska jsem ještě samozřejmě zjistila, že koncem srpna přijede jedna z oblíbených kapel - All Time Low, lístky jsou levný, tak uvažuju o tom, že půjdu. Přece jenom tou dobou už budu dávno v Praze, a lepší způsob než tenhle jako ukončení prázdnin neznám. Zatím. Takže tak. :3

Včera jsem začala přemýšlet o článku věnovaném cca pěti blogům, které mě v posledních dnech zaujaly. To si ještě ale promyslím, jestli to udělám nebo ne. Každopádně mohla bych, začala bych to, hodila to pak do rozepsaných článků a postupně doplňovala informace, a nakonec se rozhodla jestli bych to zveřejnila nebo ne.

Měli byste zájem o nějaký takový článek?

Hello there

15. dubna 2012 v 23:58 | Miko.TaMpEr
Zdravíčko! :3

Jsem se zase jednou rozhodla ozvat, ale popravdě spíš tak napůl protože nemám co dělat (mám, nic ale až tak důležitýho to není). Až na to, že si připadám totálně mrtvě, se mám dobře.

Včera se mi povedlo dokončit obrázek na kterým jsem pracovala dva dny, a jinak okolo 11 hodin. Byl to první obrázek nad kterým jsem strávila tolik času, ale rozhodně to za to stálo. Když se na to podívám, uhodnu kdo na tom obrázku je, a myslím že i někteří jiní by to dokázat poznali, pokud danou osobu znají samozřejmě. Snad to alespoň nějak změní 'můj názor' na dvou hodinové práce. Radši nad nějakým obrázkem strávím přes deset hodin, a na konci zjistím že to za těch deset hodin stálo. Hned jak jsem to dodělala tak jsem si hledala něco kam bych obrázek mohla dát aniž by se zničil. Nakonec má svoje místo v šanonu, s A4 'fotkama' TH, které mám taky založené tam. Alespoň vím, že tam se nezničí, ne jako kdybych to nechala někde povalovat.

Teďkon v úterý by mě měla čekat návštěva doktorky, příští týden návštěva střední. Hádám, že kvůli konzultacím a zaplacení školy. Jo je to úžasná škola, ale do Prahy jednou chci kvůli nákupům ne abych tam jezdila jenom kvůli škole. Když tam jezdíte takhle skoro každé úterý už od listopadu omrzí vás to. Naposledy jsem tam byla sice v lednu, ale i tak to nic nemění na mém názoru. A ještě někdy příští týden by mě měla čekat vlastně návštěva vesničky kousek od Berouna. Dneska po obědě mi kamarádka konečně vyletěla ze Seattlu, a vrátí se mi sem do Česka. Až se tu zase zítra nebo kdo í kdy objeví tak se jí zkusím zeptat jestli by se nechtěla setkat. Přece jenom když budu hodně blízko od místa kde bydlí tak proč toho nevyužít.

Sick and tired.

30. března 2012 v 22:24 | Miko.TaMpEr
Víte co je nejhorší? Když vás celej den bolí hlava, připadá vám, že máte horečku a večer zjistíte, že jí opravdu máte. Samozřejmě si nemůžete dovolit zase zameškat ve škole. Ještě jste natolik unavený, že se Vám podaří usnout když máte hlavu opřenou o stůl a čekáte až vám kamarádka odepíše na smsku.
V tý poloze jsem ležela dobrou hodinku, takže si dokážete asi představit jak mě bolelo za krkem a jak mě bolely záda. I když se mi moc nechce, dneska jdu pryč maximálně o půlnoci, vezmu si prášek a zahučím do postele. Doufám, že v neděli budu mít teplotu aspoň trochu sraženou dolů. I kdyby ne tak prostě na ty tři dny do školy jít musím, nemůžu si dovolit zase chybět. Ve čtvrtek nám začínají prázdniny, takže bych se to pak pokusila srazit později.
Takhle hnusně mi popravdě už dlouho nebylo. Včera se mi ještě ke všemu podařilo zaspat. Nezvonil mi budík, a já si v klídku spala do dvanácti. Končilo se v jednu takže když jsem se vzbudila, už ani nemělo cenu jet do tý školy. Tak 20 minut než bych se připravila a 10 minut cesta do školy. To bych tam jenom učitele pozdravila.
Od včerejška se víceméně pokouším nakreslit George(a?) když má zítra ty narozeniny. A hlavně jsem ho nikdy nekreslila. Nepamatuju si teda, že bych ho kreslila.
Neskutečně mě štve, že jsem nachcípaná. Vůbec na nic nemám náladu, jsem neskutečně unavená, a zralá možná tak akorát na vlezení si do postele a už z ní nikdy nevylízt.
Dneska mi zrovna odjela kamarádka do Paříže se školou, a dočkám se jí zase až ve čtvrtek, hold to bez ní budu muset nějak přežít. Však ono se to povede. I když nevím, nevím když se cejtím tak jak se cejtím. Pf.
Ani na tu grafiku nemám náladu, někdy něco udělám na svoje Tumblr ale tím to končí. Tak trochu doufám, že až budu mít novej program, netuším sice kdy, domlouvalo se to dneska, tak budu mít trochu náladu se s tím alespoň učit.
Zítra to vidím akorát na polehávání v posteli, možná si pustím nějakej film, nebo něco nakreslím a nebo se budu rozčilovat u Temple Run jako včera a dneska.
Alespoň jsem si před pár dněma udělala radost prvníma lístkama pro tenhle rok. Zajímalo by mě jestli to bude jeden jedinej, a nebo k němu ještě nějakej v budoucnu přibude. Jenom to do 15. června vůbec neutíká, bude teprve duben. Hmpf. Pak v den koncertu to všechno uteče hrozně rychle a já se budu muset rozloučit s lidma, se kterýma strávím celý den.
Ještě něco dostáhnu, pokusím se to nainstalovat a půjdu spát ^^.
No nic já budu končit, a budu se pokoušet neumřít na bolesti >.<
 
 

Reklama